Při druhé spolupráci s pardubickou společností nabízející inženýring především v oblasti vodohospodářství se vydáváme na kolínsko a bílinsko. Tak jako loni na podzim, i tentokrát do vozu balím nafukovací kánoi s pádlem a trilaminátový suchý potápěčský oblek, který jsem zdědil po otci. Všechny vodní nádrže v okolí Bíliny jsou s betonovými šikmými stěnami a betonovým dnem s jemným sedimentem s mocností do padesáti centimetrů. Štěstí, že vody je maximálně po prsa. To usnadňuje měření sedimentu na dně nádrže a pohodlně dokáži určit místo styku šikmého břehu a dna.
V případě lokalit poblíž Kolína se jedná o malé vodní nádrže (MVN) s neznámým nátokem. Vodní plochy jsou lehce zarostlé náletem a z převážné části zde nejsou zpevněné břehy ani dna. V jednom z případů je nutné použít pro zaměření sedimentu loďku. Silný vítr nám ale komplikuje ovládání plavidla a měření se nám tak protahuje do pozdních odpoledních hodin.
Všechny lokality jsou měřeny polární metodou z volných stanovisek totální stanicí. Tato měřická metoda a použité vybavení jsou zvoleny pro zajištění rychlého sběru dat a přesného určení výšek. Výstupem jsou výškopisné a polohopisné výkresy ve 3D, doplněné o vrstevnice a hmotové modely budov v blízkosti MVN.
