Jaro v rozpuku. Chomutovská pánev a Krušné hory nad městem jsou teď naše. Jsme tři samostatné jednotky – Petr V., Josef B. a Honza D.. Okres Chomutov jsme si rozdělili na tři rovnoměrné úseky. Dvě stovky vlícovacích bodů pro každého. Auta máme nabité bílými reflexními spreji, šablonou, dopravními kužely a GNSS sestavou. Mezi měsíci březen a duben projíždíme Chomutovsko od jihu na sever. Pozice vlícovacích bodů máme zadané v *.kml souboru nahraném v mobilu. Jednoduchá práce bez velkého přemýšlení. Zastavím tam, kde má vlícovák být. Přes šablonu nastříkám na komunikaci dva čtverečky dotýkající se jedním rohem. Odečtu souřadnice X, Y, Z pomocí GPSky. Nahážu věci zpět do kufru auta a vyrážím na další místo. Body pak objíždím znovu v rozestup minimálně jedné hodiny a provádím kontrolní zaměření GPSkou.
Když se počasí vydaří, je krásné být tady nahoře. Skoro sám. Jsou silnice, kde neprojede za celý den téměř nikdo. Smrkové lesy v jarním vánku šeptavě šumí. Potůčky z tajícího sněhu bublají. Pro jednou mě nikdo nehoní a není mi blbý sednout si se svačinou na hranu pangejtu. Koukám do lesa. Ticho.
